Jak přijmout politiky, kteří nám vládnou?

Opět nabízíme dvě možnosti. Buďto si poslechněte níže uvedené video, anebo si přečtěte jeho textový přepis, který je obsahem tohoto článku.

Tento dotaz nám napsala paní Noneta: "Proč nám vládnou lidé, kteří nedostali lásku od maminky? Proč jsou tito lidé u moci? Proč máme tyto lidi poslouchat a plnit jejich příkazy?" 

Jiří: Tak, to je nádherný dotaz. Já bych se k tomu vyjádřil dneska první, abych nebyl Tamarinou ovlivněn. A řekl bych vám, paní Noneto, a vlastně pro vás všechny, že ono na jednu stranu je to tak, že ti lidé nedostali něco od maminky, nějaký cit, pravděpodobně tu lásku, a hledají to jinde. Ale to máme všichni, prosím vás. Každý máme minimálně jedno z těch pěti skrytých zranění.

A můžu vám říct, že jsem nezažil ještě jediného člověka, který by jedno z těch pěti skrytých zranění neměl. To znamená, že v okamžiku, když někdo neukočíruje své ego, od toho dětství, kdy mu to ego skutečně pomáhá jako dítěti, tak vlastně potom v dospělosti je to horší a horší. A pokud si to ten člověk neuvědomí a vlastně jede na té vlně, že se mu prostě daří, že má určité období, kdy se mu daří a vlastně si neuvědomuje, že třeba škodí dalším lidem, tak vlastně on musí dojít k určitému bodu zlomu, kdy to pochopí.

A může se stát, že to pochopí hned v tomto životě, anebo třeba až v dalším životě. Nebo v okamžiku, kdy opustí tento svět, tak v nějakém tom mezidobí, v tom astrálu, pochopí, že něco prostě neudělal tak, jak by jako bytost, která sem přišla především z lásky, tak jak by se tady měla chovat. Anebo to může být i třeba určitá karmická odezva, určité karmické pozůstatky z minulých životů.

Ono těch věcí tam je hodně, ale samozřejmě odpověď na vaši otázku, proč nám vládnou ti, kteří nedostali lásku od maminky, tak tam je další důležitá věc. Pochopte, že my jako bytosti jsme celek. My přicházíme z jednoho celku a do jednoho celku se vracíme a my vlastně v tom celku i jsme tady, ale každý žijeme v domnění, že jsme tu sami za sebe, protože tady právě máme to svoje ego.

To ego není sprosté slovo. Není to ani nic špatného. Je to jednoduše náš princip - záporný, který vlastně dělá všechno proti tomu, jak my se třeba rozhodneme, anebo respektive, jak se rozhodne naše duše, tak to ego nám to jakoby řídí tady z toho světského pohledu. A taky až odsud budeme odcházet, tak ho tu necháme, protože ego s námi nepůjde. Ale celý život se ego bojí vlastně o to, že bude zlikvidováno. A teďka jsme u toho - ti lidé, kteří nám tady vládnou, tak se vlastně bojí podvědomě, že to jejich ego bude zničený.

To znamená, oni jedou stylem urvi, co můžeš, dokud to jde. Ale vlastně oni si to neuvědomují. Oni to tak prostě berou a nechci, aby to vyznělo tak, že někoho jakoby hodnotím, ale beru to z toho globálního pohledu. Nechci mluvit o konkrétním člověku. Naopak, já jsem se třeba naučil, že každý den všem našim českým, slovenským i světovým politikům, ukrajinským politikům, ruským, americkým, francouzským, německým, zkrátka všem lidem, kteří řídí ty země, tak jim pošlu nějaké hezké myšlenky, protože oni na to nejsou většinou zvyklí.

Oni většinou dostávají tu negativní energii, kdy na ně lidi nadávají a málokdo si dovede představit, co by nastalo, kdyby najednou u lidí došlo ke změně myšlení a začali by politikům posílat pozitivní energii. A tak vlastně my jsme si ve skutečnosti z té naší jednoty vyprofilovali právě tyto lidi, aby nám vládli. Respektive, abychom se my naučili něco od nich. To znamená, oni jsou naším odrazem.

My jsme si je tam dosadili. Já vím, že teďka mnoho lidí řekne, já jsem jiný, já se tak nechovám, a to je vaše ego v tuto chvíli. Mně to trvalo dlouho, vám můžu říct, přijmout, že vlastně politici, kteří tam jsou a třeba s nimi nesouhlasím, tak že jsou ale můj odraz. To znamená, až já se změním, až budu mít rád všechny lidi kolem sebe, což taky se mi zatím nedaří, neberte to tak, že já třeba tady jsem se naučil, když mě někdo třeba urazí nebo nějakým způsobem jde proti mně, tak jsem se naučil se jakoby zastavit a říci aha, to je jeho vizitka.

To vlastně nemá se mnou nic společného. Ale na druhou stranu, když pak přijde něco, co třeba nezvládnou politici, tak já se taky umím doma rozčílit. Takže jako by nemám to ještě úplně zvládnutý, ale každý den, když sumarizuju svůj den, tak jim jednoduše pošlu ty nejlepší myšlenky, pošlu jim tu lásku. A upřímně - to je důležitý, protože v okamžiku, když to budete posílat upřímně, tak vlastně ono se to k nim dostane. Když to budete posílat stylem tak já jim pošlu lásku, ale lezou mi na nervy, to nefunguje.