Vědomá tvorba vlastní reality

Pod pojmem vědomá tvorba vlastní reality si můžete představit vlastní život, který si modelujete přesně podle svých vizí. Aby byl však vědomý, musíte pochopit zákonitosti Universa, které mnoha lidem nedochází. Narodili jsme se proto, abychom duchovně rostli a jaké prostředí si pro svůj duchovní růst zvolíme, to je pouze na nás. Nezáleží na prostředí, do jakého jsme se narodili. Tím netvrdím, že nejsme v mnoha případech ovlivněni rodinou a blízkým okolím, ale v tom je právě krása duchovního růstu. O rozporuplnosti předchozích vět svědčí názorný příklad, kdy reportér položil otázku dvěma bratrům, jejichž otec byl alkoholik, násilník a velice zlý člověk. Jeden ze sourozenců byl alkoholik, násilník, zkrátka stejný jako jejich otec a druhý naopak velice spořádaný občan a významný advokát. Když se jich reportér zeptal, proč žijí tímto způsobem, oba mu nezávisle odpověděli: „A divíte se, když jsem měl takového otce?“

Každý člověk se přišel učit něco, co mu chybí do jeho mozaiky vlastností, schopností či pochopení a má pro to ty nejlepší podmínky. Není třeba nikoho litovat, protože každý je přesně tam, kde potřebuje být. I když se nám to zdá někdy drsné a máme tendenci hodnotit situaci jiných lidí, pravda je trochu mimo náš obzor. Proto bychom se měli v první řadě soustředit sami na sebe a neřešit své okolí, zda dělá něco špatně, protože zpravidla je nám zrcadleno něco, čeho se nám ve skutečnosti nedostává.

Většinu podvědomých programů máme z dětství

Například vidíme, jak se náš kamarád chová nevybíravě k své ženě. V tomto okamžiku bychom neměli hodnotit jeho chování, ale ptát se sami sebe, proč nám jeho chování vadí. Vyzkoušejte si to a budete velice překvapeni. Důležité je, abyste byli ve svých odpovědích sami k sobě pravdiví. Dozvíte se opravdu zajímavé věci. Třeba zjistíte, že nemáte zpracovány své vlastní emoce z dob dětství, když jste zažívali přesně toto chování svého otce k mamince (berte to jako příklad, každý máme jiné zkušenosti). Nezlobíte se ve skutečnosti na kamaráda, ale na svého otce, potažmo na sebe, protože nemáte zpracovánu emoci, kterou ve vás kamarádovo chování probudilo.

Vždy je třeba mít nadhled

Pustíte-li se do takovéto práce se svým podvědomím, je nutné, abyste si udržovali náhled. Potom je jednodušší hledat příčinu, ale i vyřešit samotný problém. Pomoct si můžete přes kvantovou vlnu (tzv. kvantovka), kdy vám vhodně  zvolený záměr pomůže jak s nalezením příčiny, tak i s následným odstraněním problému. Uvědomte si, že vše je třeba řešit vědomě, nikoliv nahodile, neboť to nás uzavírá do začarovaného kruhu. Proto doporučuji postupně pracovat sám na sobě. Všímejte si svých emocí, hrajte si s každým záměrem a tvořte vše, co vás napadne. Podstatné je, abyste se oprostili od okolního světa a jeho problémů.

Tím, že si tzv. otevřete kvantové pole, si zaručeně udržíte odstup a zároveň budete propojeni s celým Vesmírem, což je velmi důležité při vědomé tvorbě vlastní reality. Vezměte v úvahu, že jsou pouze dva druhy lidí a to ti, kteří žijí nevědomě a ti, kteří žijí vědomě. Jestliže patříte do druhé skupiny, váš život je podstatně jednodušší. Vědomí a nevědomí lidé nejsou horší ani lepší, ale kvalita jejich života je naprosto odlišná. Přitom to vůbec nezáleží na majetku, penězích, či dalších aspektech. Vědomý člověk má zkrátka neustálý nadhled a svůj život si tvoří přesně podle svého. Nedovolí, aby například jeho myšlenky, potažmo emoce, ovlivňoval kdokoliv jiný. Je si totiž absolutně vědom, že myšlenky jsou jeho vlastním tvůrčím materiálem, který si musí chránit.

A jak s tím pracovat?

Každý si postupně vytváříme určitý způsob své vlastní vědomé či nevědomé tvorby. Bohužel, většina lidí tvoří nevědomě a vychází z momentálního nastavení své reality, vytvořeného nevědomým používáním vlastních emocí a myšlenek. V rámci svých seminářů ukazuji účastníkům, jak je jednoduché využívat kvantovku, myšlenky, či emoce k vlastní tvorbě. Podstatné je, aby si každý člověk uvědomil, že chce-li změnu vlastního života, je třeba opustit některé staré vzorce a zaběhlé programy, v kterých léta žije. Následně si vytýčit priority, které jsou pro něj nejdůležitější na jeho cestě. Ve svých myšlenkách se soustředit na výsledek, nikoliv na způsob provedení nebo docílení. Představujte si, že všechno, co jste si naplánovali je již vaše realita.

Pracujte s myšlenkou dokonalosti všech vašich cílů a přání. Přijměte fakt, že ve vaší mentální realitě je již váš cíl naplněn a brzy bude i v hmotném světě. Vydržte, buďte trpěliví a neberte ve svých myšlenkách ohled na kohokoliv jiného, protože jen vy máte právo rozhodovat o svých myšlenkách. Toho se držte a uvidíte, jakých změn ve svém životě docílíte.

.

3 komentáře k “Vědomá tvorba vlastní reality

  1. cituji “Ve svých myšlenkách se soustředit na výsledek, nikoliv na způsob provedení nebo docílení. Představujte si, že všechno, co jste si naplánovali je již vaše realita ……”

    Máte pravdu, takto to funguje v malých a většinou nepodstatných věcech. Pokud jde ale o podmínky života, ty jsou řízeny kolektivním nadvědomím (lze vyjádřit různými termíny) a jedna byť silná mysl má malou šanci nebo spíš nulovou šanci si vytvořit tu svou realitu. Stále mám před očima obraz společnosti kde se nemusí platit daně ze zdaněných příjmů, lidé nemusí jít to svinstvo co roste na jedovatých polích, nemusí dýchat ten odporný zápach ze spalovacích motorů, nemusí jezdit po silnicích ucpaných kamiony, nemusí bydlet v panelových králíkárnách a nemusí pracovat protože má peníze pod kontrolou aj. – ale ujišťují vás, že žádná pozitivní afirmace tohle nezmůže. Takže dokud bude většina lidstva tací tupci, kteří si v těchto podmínkách libují a ještě je prohlubují tím, že chtějí více práce, více peněz, více aut a více bytů v betonových městech, pak není šance – tato realita je odrazem myslí všech – tedy celé této debilní civilizace (lepší pojmenování pro lidstvo nemám). Takže pokud víte jak tyto podmínky změnit, resp. vytvořit dimenzi kde budou lepší, ráda se to naučím. Pro takový malý příklad by stačilo zrušit daně, či něco podobného a pro lidstvo užitečného. Namítnete, že to musí začít každý sám u sebe a máte pravdu – většina lidstva ale ani nechápe v čem tady žije, natož aby to chtěla změnit – přeci takové daně a otrocká práce to je dobrý život. Takže ano, je zde krize tvoření vlastní reality a ale hlavně je zde krize zdravého rozumu. Máte recept ???

    • Dobrý den,

      děkuji za Váš komentář. Bohužel, ačkoliv píšete o “nich”, jako lidstvu, jde jen o Vaší subjektivní projekci světa. Ano, chápu, že můžete pociťovat bezvýchodnost z této situace, ale je třeba si uvědomit, že pokud jste skutečně “vědomá” bytost, měla byste mít lásku, úctu a zodpovědnost k bytostem, které ve vývoji nepostoupily na Vaši úroveň. CHápu, že Vám je z toho smutno a bojujete s pocity, které vystupují z Vašeho komentáře, ale to je právě Vaše individuální práce na svém vědomí, abyste je uměla přijmout, pochopit a jsem si jistý, že se i následně změní Váš pohled na svět. Máte pravdu, že díváme-li se na svět způsobem, který popisujete, není to nic moc, ale Vaše božství Vám umožňuje tvořit a vybírat z nekonečného množství realit. Nejde vůbec o to, zda daně platíme či nikoliv, ale o náš postoj k nim. Zatím jsme nic lepšího nevymysleli. Můžeme pouze změnit svůj pohled na daně a nastavit si jejich přijetí, pochopení a následné placení s radostí. Chápu Vás, měl jsem před léty tento problém také a pochopil jsem, že nic jiného udělat nemohu, než daně přijmout a platit s láskou. Od té doby, i když si někdo odmítne vzít doklad o přijetí peněz za seminář, konzultaci či jinou moji službu nebo aktivitu, vždy vystavuji bloček, který zařazuji do účetnictví, protože daně platím s radostí. Ano, s radostí, neboť chci žít v této krásné zemi, chci jezdit po našich cestách, chci navštěvovat památky, chci chodit po krásných lesích, chci využívat naši infrastrukturu. Myslíte si, že si náš stát nezaslouží lásku, pochopení a část našich peněz? Když mne to začalo trápit, měl jsem na vybranou. Mohl jsem být naštvaný, rozladěný a negativní k svému okolí, k naší krásné zemi (zemím), k lidem a v neposlední řadě k sobě. Nic by mi to však nepřineslo. Jediné, co mohu pro tento současný úžasný svět udělat je, že budu pracovat ještě mnohem více na svém pochopení, na uvědomování svých emocí a na přijetí tohoto (podle Vás) zkaženého světa, protože tím pochopím, jak mohu být neskonale užitečný. Pokud budu více pracovat na sobě, mohu předávat svému okolí alespoň inspiraci, aby se mohlo měnit. Nikoliv podle mých představ, protože to by byla manipulace, ale podle jednotlivců, podle jejich svobodné vůle. Co se týče panelových králíkáren, osobně jsem přesvědčen, že domov není tam, kde jsme v nějakém bytě či domě, ale tam, kde se doma cítíme. A co když někteří lidé jsou vděčni za svůj panelový byt? Dostal jsem se do situace (poměrně nedávno), kdy jsem musel opustit svůj byt v paneláku a přestěhovat se do domečku o celkové rozloze 37 m2, což ve dvou lidech a psovi nebylo zrovna nic moc. Přesto jsem byl za to vděčný, ačkoliv bych radši byl v tu chvíli v té Vámi zmíněné panelové králíkárně. Denně jsem projevoval vděčnost, vážil si střechy nad hlavou a během dvou měsíců mi do cesty přišlo něco velkolepého, byt v starém krásném domě o rozloze 96 m2. Ačkoliv jsem v pronájmu, nikdy jsem nazapochyboval a za možnost nového domova jsem skutečně vděčný. Jsem přesvědčen, kdybych se trápil a nadával na podmínky v domečku, jistě bych tam bydlel i v současnosti. Dnes již neřeším bydlení druhých, protože nevíc, co je za ním, ale v první řadě řeším své bydlení, svůj domov a své pocity z něj. Věřte mi, že je to opravdu takto jednoduché, ale musel jsem se vzdát práva na neustálé posuzování okolního světa, na tvorbu zbytečných úsudků a soustředit se pouze na svoji vlastní realitu, na svoji představivost světa v kterém chci žít a na kvalitu mého života. A hle? Pomáhá to.

      Jestli mohu doporučit, začněte si hledat na světě to krásné, projevujte více vděčnosti každý den, vždyť je tolik věcí, za které bychom měli být vděčni a uvidíte, že se časem změní i váš pohled na tento krásný a dokonalý svět. Osobně jsem přesvědčen, že jsem si vybral ten nejlepší svět k svému životu, ale to je pouze mé přesvědčení a v žádném případě Vám jej nechci vnucovat.

      Přeji Vám jen to nejlepší na Vaší cestě a z celého srdce děkuji za inspiraci, kterou jste mi svým komentářem poskytla, protože díky tomu jsem opět pochopil, kolik práce na sobě ještě mám. Děkuji.

  2. Dobrý den a velmi děkuji za odpověď. Napsal jste to nádherně jako psycholog se stoletou praxí. Nicméně musím reagovat, nemáte pravdu v tom, že nic lepšího jsme dosud nevymysleli – je mnoho úžasných projektů, ale jsou v myslích mála lidí a tak se nemohou prosadit. Většinovou společnost to nezajímá a tím se zachovává aktuální status. Na to, aby lidstvo pochopilo že bylo dovedeno na hranici pekla je to z hlediska potřeby učení se opravdu dokonalý svět, tady dostanete ty nejlepší lekce. Osobně Vás obdivuji, že máte zájem zde zůstat další 400 let v těchto podmínkách. Píšete, že ty věci co se nelíbí je třeba s vděkem přijmout – ano, jinak by to člověk neustál. Já jsem tím hlavně chtěla říct, že třeba věci začít měnit k lepšímu a ne se s nimi smiřovat a jen je přijímat s tím, abychom náhodou ty ostatní neovlivnili v jejich vývoji a tak zachovali jejich svobodnou vůli. A tak se ptám a co svobodná vůle těch kteří chtějí lepší podmínky k životu a bohužel jim v tom brání to nízké vědomí v kolektivním nadvědomí, ti nemají právo ? Zásadní problém je v tom, že každá myšlenka ovlivňuje vše – tedy pokud bychom nechtěli nikoho ovlivnit a nechat mu jeho svobodnou vůli, museli bychom přestat myslet a to nejde. Takže pokud už myslíme, tak ovlivňujeme vše kolem a bylo by vhodné tímto způsobem vytvářet lepší budoucnost protože za nás to nikdo neudělá, smířlivý postoj k realitě kde lidstvo stojí jednou nohou téměř v pekle nic nevyřeší. To všechno krásné co píšete totiž při těchto postojích už nebude k dispozici. A co potom ? Chtěla bych zdůraznit, že si velmi vážím Vaší práce, mnoho lidí Vás potřebuje a každá diskuse doufám aspoň trošku donutí lidi k zamyšlení, k přehodnocení myšlenkových stereotypů a pohneme se kousek k lepšímu světu. Přeji mnoho štěstí a děkuji za Vaše vyjádření.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *