Láska nade vše

Dnes jsem byl opět ve městě.  To je zážitků! Těch lidí všude. Aby ne, vždyť za tři dny jsou vánoce a ty jsou jak známo svátky klidu, míru, lásky a radosti. Osobně bych vánoce zrušil. Proč si dělat svátky klidu, když máme  rádi stres, shon, nervozitu a tlačenice? V těchto dnech pozoruji, že si v tom vlastně libujeme a naháníme vše, co o svátcích mít nebudeme, protože jakási tradice nám velí, abychom se přetvařovali, měli všechny a všechno rádi, zkrátka aby se vánoce stali pro nás jakýmsi silenblokem, o který vlastně ani nestojíme. Nebo ano?

Klid jen na vánoce?

Jestliže stojíme o vánoce, tak proč si neuděláme klid v průběhu roku? Proč se k sobě navzájem mnohdy chováme neurvale během roku, ale přijdou-li vánoce, hrajeme si na pohodu, lásku, radost a kdoví co ještě? Ano, předpokládám, že mnoho lidí mi napíše do komentářů, že oni to tak nemají, ale přátelé, pokud nezačneme každý od sebe samotného, budou to stále anonymní „oni“ kdo spěchají, kdo se neusmějí, kdo se k ostatním nechovají zrovna přátelsky. Ano, „já“ jsem přeci láskyplný, přátelský, radostný a přející. Tak proč například teď před vánocemi zažíváme scény jako v jednom nejmenovaném bydžovském Penny Marketu. Prodavačka rovnala láhve s alkoholem a zákazníci – muž se ženou chtějíce projet s nákupním vozíkem jí poměrně nepříjemně vynadali, že jim brání v cestě. Přitom nakupovali evidentně na vánoce, kdy se sejdou doma u slavnostní večeře a budou předstírat lásku, radost, spokojenost a vděčnost. Proč tu paní nepožádali, aby jim uhnula a neprojevili vděčnost, že jim doplňuje zboží, které si oni mohou kupovat?

Všichni jsme si rovni, jen hrajeme jiné role

Proč si neuvědomujeme v každodenních situacích, že láska je tu s námi stále a nikoliv pouze na vánoce? Proč bereme jiné lidi, jako něco horšího, než jsme my sami? Vždyť každý tu máme svůj úkol a nikdo si nezaslouží, aby jím druhý opovrhoval. A ten, který je na výši svým postavením, moudrostí, vzděláním, životním náhledem a ledasčím dalším by měl pociťovat obrovskou vděčnost, že se mu dostalo těchto poct. Spolu s vděčností by měl zároveň přijmout větší odpovědnost vůči tomu, který takové štěstí či možnosti neměl.

Využívejte svoji kreativitu

Uvědomíme-li si fenomén lásky, potom nebudeme čekat na vánoce, jako na nějakou almužnu, ale využijeme každý den k vděčnosti, že tu můžeme být, dýchat, dělat milovanou práci a radovat se, protože to je náš jediný úkol tady na Zemi. Ano, jsme tu proto, abychom se něčemu naučili a tím je právě naše radost. Můžeme si ji sami tvořit, což je na tom ještě mnohem krásnější, ale ve skutečnosti se většina z nás zaměřuje pouze na přítomnou realitu. To znamená, že svoji kreativitu absolutně nevyužívá. A přitom je to tak jednoduché. Možná mi někdo namítnete, že nemáte důvod k radosti z každého dne. Zažil jste někdo, že jste nemohl dýchat? Osobně jsem tuto zkušenost prodělal při těžkém zánětu plic a pohrudnice. Nevěřili byste, kolik kyslíku spotřebujete na jediný krok! Také jsem si to neuvědomoval do svých 16 let. Od té doby si uvědomuji, jaký dar je pro nás vzduch a především naše volné a zdravé dýchací cesty.

Projevujte vděčnost za vše

Proto, když se nemáte zrovna z čeho radovat, tak se radujte, že můžete dýchat a to úplně stačí. Projevte vděčnost za všechno co máte. Představte si, že se zítra probudíte jen s tím, za co jste před usnutím poděkovali. Kolik toho bude, záleží jen na vás. Ve vděčnosti je obrovská energie lásky a Vesmír vám dá vše, po čem toužíte, jen je třeba přijmout zákony, které k tomu slouží. Věnujte lásce svoji mysl, radujte se z maličkostí každý den a nepřemýšlejte nad tím, co ve vás vyvolává výčitky, strach a jiné vibrace pocházející z nedostatku lásky. Za chvíli uvidíte, jak se celý váš život pohne vpřed a potkáte-li prodavačku, které byste chtěli něco vytknout, usmějte se na ni a třeba jí i poděkujte za to, co pro vás dělá, vždyť je to bytost jako vy a kdo ví, jednou se můžete octnout na jejím místě.

Přístup k sobě

Až budete sedět u štědrovečerního stolu, vzpomeňte si na všechny lidi, kteří dnes nemají to štěstí a nemohou být doma se svými bližními jako vy z jakéhokoliv důvodu. Pošlete myšlenku lásky zvířatům, která si to též zaslouží a jsou také úžasné bytosti jako člověk. Představte si, že z vašeho srdce jde proud lásky, kterou můžete poslat komukoliv a čemukoliv, využijte toho a posílejte. Uvědomte si, jaké při tom pociťujete emoce a až  se vzbudíte 25.12., udělejte to samé a stejně tak 26., 27……. atd. Chápete? Nejde přeci o žádné vánoce, ale o náš přístup k okolnímu světu, tedy především k sobě samotným. Proč? Protože svět je pouhým zrcadlem naší duše a jestliže neumíme milovat svět jindy, než na vánoce, je to odrazem toho, co ve skutečnosti cítíme k sobě.

Dopřejte si lásku

Hledejte ve všem co děláte radost, hrajte si se vším jako děti, neřešte problémy, ale zaměřte se na kreativitu, na to, jak vás přitahuje neustálé objevování nového. Můžete být ředitelem nadnárodní společnosti nebo bezdomovec, to je zcela jedno, podstatné je, jaký volíte přístup sami k sobě. Dopřejete-li si lásku, zrcadlo zvané svět vám ji velmi rychle odrazí a budete příjemně překvapeni. Soustřeďte se na radostné myšlenky, které ve vás později vyvolají pozitivní emoce. Když je něco pozitivní, je v tom láska. Z láskyplných emocí vám bude svět odrážet láskyplné situace, věci, lidi a vše, co si jen dovede představit, takže vzhůru k výškám a užívejte si to.

Krásný prosincový čas vám přeji z celého svého srdce.

V hluboké úctě k vám a všemu co jest.

Jirka Lexa

Komentář k článku “Láska nade vše

  1. Byl jsem účastníkem jednodenního semináře: Svět zázraků aneb zrcadlo duše.
    V Českých Budějovicích se nás sešla jen hrstka.
    Bylo to příjemně rodinné.
    Řekla mi o něm má přítelkyně, se kterou a jejími 3 dětmi bydlím a viděla upoutávku myslím na FB.

    Když se sejdeme jednou i s mými 2 dětmi tak je nás sedm, plus mamka je osm a je veselo.
    Také jak kdy …
    Taťka byl nemocný a 10.3. „odešel domů“ v 82letech.
    Děkuji tati za vše co jsi udělal pro nás, pro druhé, přispěl svým dobrým dílem.
    Děkuji že mohu takto sdělit svou vděčnost.

    Opět jsem rekapituloval co se se mnou dělo, asi 8 měsíců jsem byl totálně bez energie, prost dobrých vizí.
    Několikrát jsem zvažoval zda jít či nejít na seminář. Díky, že jsem se rozhodl jít.
    Pro mě jsou MP3 zvukové soubory ze semináře studnicí naděje a pozitivního vnímání světa. Nyní zažívám zázraky duše a děkuji za život.
    Jsou pro mě takovým kotevním lanem pro loď v hladině alfa.
    Děkuji, děkuji, děkuji.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *