Sám sobě otrokem

Dnes jsem četl zajímavou poznámku na internetu, že lidé jsou novodobými otroky. Nemají sice pouta, ale mají půjčky. Poté se mi naskytnul další pohled na celou situaci. Prý za to může systém. Ano, zcela jistě za to může systém! Potom jsem hledal v kalendáři, v obchodním i živnostenském rejstříku a nikde se žádný subjekt jménem Systém nenachází.

Nezbylo mi, než pátrat dál. Co je to ten systém? Mnoho lidí na něj nadává, ale zároveň ho každý využívá. Když se někoho zeptám, co si pod pojmem systém představuje, tak mi každý řekne něco jiného, ale shodnou se na tom, že elektřinu potřebujeme, auta používáme a peníze jsou stále ještě nezbytné k životu. Ale to je v pořádku, protože špatné jsou například systémové nástroje typu daní, kontroly obyvatelstva nebo povinné očkování proti záškrtu či hypotéky.

Nejsme my tak trochu vyčůraní?

Na jednu stranu těžíme ze systému to, co chceme, ale máme-li něco odevzdat, tak už jsme otroci a podobně. Někdo mi na FB oponoval na můj názor, že lidé se do otroctví ženou sami, protože jsou lační věcí, na které nemají a berou si půjčky tím, že člověk si prý musí plnit sny, a když na to nemá, tak si vezme půjčku. I to je v pořádku, ale proč potom nadáváme, že jsme otroci? Spolupracujeme tedy na vývoji systému založeném na využívání lidí pomocí finančních produktů a do otroctví se upisujeme sami. Bohužel, mnohdy náš úpis je až do naší smrti.

Osobně vidím problém v několika věcech. Například, že v momentu, kdy se nám něco líbí a myslíme si, že tu, či onu věc musíme bezpodmínečně mít, tak přestáváme používat rozum. Nebudu tu psát o půjčkách na dovolenou nebo na vánoce,  protože to je už naprostý krok do propasti, ale co takhle bydlení? Mnoho lidí mi bude samozřejmě oponovat, že bez hypotéky by neměli šanci bydlet. Také jsem měl před lety hypotéku, takže vím, co je to za závazek a ptám se sám sebe, proč jsem tehdy nehledal jiný způsob financování bydlení? Proč jsem tehdy nezačal podnikat a nevyužil prostředky v hotovosti?

Kdyby byly…

Všechny tyto úvahy začínají a končí slůvkem „kdyby“, což je momentálně bezpředmětné. Co kdybychom zapojili svoji přirozenou inteligenci a před uvázáním se na desítky let splátek hledali jinou a možná příjemnější alternativu? Někdo nám totiž nabízí ty skvělé půjčky a hypotéky v médiích, čímž nás opravdu žene do novodobého otroctví. Krásná je na tom však jedna věc! My to můžeme odmítnout, ale je zapotřebí používat svůj mozkový potenciál a nenechat se jednoduše zmanipulovat. V momentě, kdy máme zrealizovanou hypotéku je již pozdě spekulovat, zda jsme se dostali do pomyslných pout nějakého systému. A jak z toho ven? I to je tématem mých seminářů nebo konzultací, protože mnoho lidí, kteří si uvědomili svoji chybu, přibývá.

Jednoduše, buďme vděčni za to, co máme a učme se pracovat se svým obrovským potenciálem, který máme každý v sobě. Potom možná zjistíme, že nám k životu stačí jen zlomek toho, co si ve skutečnosti myslíme, že potřebujeme a nalezneme klid sami v sobě. Ten přijde v momentě, kdy si například uvědomíme, že do pomyslného otroctví vstupujeme dobrovolně a máme jej právo odmítnout. Na druhou stranu chceme téměř všichni využívat výdobytky této společnosti a není důvod, proč bychom měli svítit petrolejkou, či jezdit na káře, když můžeme využívat automobil. Ale jako ve všem, i zde platí: „Všeho s mírou!“

.

Komentář k článku “Sám sobě otrokem

  1. Konečne článok. ktorý som prečítala dokonca. Tak to je.
    Miesto hľadania v sebe človek mnohokrát hľadá vonku.
    Miesta sebarozvoja a ďalšieho vzdelávania počúva rady a názory zvonku. Človek má obrovský potenciál v sebe, stačí používať mozog. Mať čisté, jasné myšlienky. Bez podmienky. A deje sa….:-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *