Budujme a poznávejme vztahy

Setkáváme se napříč staletími

Naše životy jsou doslova protkány nekonečnou paletou různorodých vztahů. Všichni je řešíme, ale téměř nikdo si neuvědomuje, že jde o velmi důležitou součást našeho vývoje. Nemyslím tím pouze vztahy partnerské, ale veškeré vazby, které uzavíráme s lidmi během našeho života.

Položili jste si někdy otázku, proč vám není ten, či onen člověk sympatický? Většinou to řešíme nejjednodušším způsobem. Jestliže nám někdo nesedí, snažíme se s ním trávit co možná nejméně času a nevěnovat mu svoji pozornost. Někdy to však nejde tak hladce, jak bychom si představovali. Proč? Naše vztahy jsou dynamická veličina, prostupující našimi životy. Aby to bylo ještě složitější, tak jejich dosah není pouze v rámci tohoto života, ale vytvářejí poměrně hustou spleť  v průběhu všech našich životů.

Manželka nebo kat

Aha, neřekl jsem vám to nejdůležitější. Můj pohled na svět je trochu jiný, než nás učí biologie nebo náboženství. Věřím totiž, že naše vědomí (kdo chcete, tak duše) neumírá, ani jinak nekončí po odchodu z tělesné schránky. Navíc jsem přesvědčen o neomezených schopnostech lidské bytosti. K tomuto přesvědčení mne dovedly zkušenosti, nasbírané informace a vhledy, kterých se mi dostalo. Nejsem členem žádné církve, ani sekty a jde o můj vlastní názor, takže pokud se mnou někdo nesouhlasíte, máte na to plné právo a nemusíte dále pokračovat ve čtení. Pokud se chcete více dozvědět o mé filozofii, mém náhledu na svět a získat možná i zajímavé informace, včetně praktického návodu, jak pracovat s populární kvantovou vlnou, pak doporučuji svoji knihu Jak se dožít smrti?.  Možná pochopíte můj postoj, který zaujímám k tématice, o které píši tento příspěvek.

Pokud se rozhodnete studovat své minulé životy, budete možná zklamaní, že jste nebyli nikdo, koho byste znali z učebnic historie. Může se však stát, že nejbližší lidé okolo vás byli v minulosti vašimi nepřáteli. Jeden člověk například zjistil, že jeho manželka byla ve středověku jeho kat a děti byly v minulostmi dětmi lidí, které on sprovodil ze světa. V současnosti si řešíme tyto resty, abychom pochopili, že v celém Vesmíru jde pouze o rovnováhu. Každé její porušení je třeba napravit, ať se nám to líbí, či nikoliv.

Vztahy jsou alfa i omega

Mohl bych tu sdílet mnoho postřehů, které jsem získal, ať už načítáním vlastních inkarnací nebo nekonečného množství příkladů z informačního pole, což by zcela jistě dalo na knihu a nikoliv pouze na blogový příspěvek. Mým cílem v rámci tohoto článku je, aby co nejvíce lidí pochopilo, že ve skutečnosti neexistuje náš nepřítel, protože v momentě odpoutání se od hmoty navštívíme všichni náš společný zdroj a tudíž by bylo záhodno spíše ty, kteří nám z jakýchkoliv příčin nesedí, pochopit a nalézt k nim cestu.

Z širšího pohledu se této tématice věnuji v nově připravovaném e-booku Vztahy napříč inkarnacemi, který bude k dostání na mých webových stránkách, až přijde jeho čas. Jestliže se rozhodnete přijmout fakt, že jste vědomí, které má tělo a nikoliv naopak, tak zjistíte, že máte nejen neomezené možnosti, ale zároveň i nesmrtelnou duši. Smrt je pak pouze jakýmsi mezníkem v hmotné realitě, ale i ona má svůj význam. Odchod každého člověka je ukončením jistého úseku jeho duchovního vzdělávání. Dokonce i to, když se nestihnul rozloučit se svými blízkými, má svůj význam.

Tragické, ale logické

Pro mnoho lidí je to velmi těžko pochopitelné a obzvlášť, ztratili-li někoho opravdu blízkého. Chápu rozhořčení, které prožívají, neboť i já si prošel ztrátou velmi blízkých a milovaných osob. Když mi bylo 13 let, zemřel mi otec a následně v mých 21 letech i máma. Do 37 let jsem žil v iluzi vlastního utrpení a zlom přišel s pochopením inkarnačního procesu.

Doporučuji vám přijímat všechny vztahy jako možný zdroj učení a léčení skrytých (vnitřních) zranění, která jsou samostatná kapitola a věnuji jim jeden svůj seminář. Jestliže si uvědomíme svá vnitřní zranění, ulehčíme si život v mnoha ohledech, i v oblasti vztahů. Pokud to zvládnete bez hodnocení, posuzování, či zaujímání dalších stanovisek, tak zjistíte, že naše vztahy jsou celkem legrace. Nádherné je, že lidé, kteří nám v životě nejvíce ublížili, si zaslouží náš dík mnohem více, než ostatní. Proč? Oni souhlasili s tím, že nám připraví vzdělávací lekce, které vyžadují určité množství odvahy. Co když vytváří nerovnováhu, abyste ji v příštím životě napravili na jejich úkor právě vy? Co když se tím celá situace obrátí a vy budete ti „horší“? Kdo ví…

.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *