Žijeme v iluzi vlastního utrpení

Mnoho lidí hledá východisko ze situace, v které se momentálně nachází. Někdo řeší vztahy, jiný finance a další například neúspěch v podnikání. Každá nespokojenost má však za následek dříve, či později zdravotní problémy, což je velmi zrádné. Téměř každý klient mi položil otázku, proč se zrovna jemu děje taková situace, když ještě před pár lety byl relativně v pořádku. 

Je to skutečně pravda?

Nechci hodnotit náš  minulý, či současný svět, ale rád bych vám nastínil svůj postoj, který  k tvorbě života používám již několik let. Každý si máme právo myslet, že náš život byl dříve pohádka. Stejně tak si můžeme neustále připomínat, že bylo levněji, měli jsme více sil, méně roků a vše na nás působilo lépe.

Uvědomte si, že hodnotíte minulost zcela jinýma očima než tehdy a v tuto chvíli máte naprosto jiné zkušenosti. V oné době jsme byli mladší a náš pohled na svět se ubíral z jiné perspektivy. Netvrdím, že dnešní život není složitější, ale i v minulosti se řešily problémy. Vedly se války, byly autonehody, ekologické katastrofy a dokonce v některých oblastech i hladomor. Každá doba si zkrátka nese své plusy i mínusy.

V čem byl tedy svět lepší? Určitě mi vyjmenujete spoustu bodů, ale já si osobně dovolím říct, že v ničem. Pouze náš přístup, úhel pohledu a zkušenosti byly jiné. Dnešní svět je více komerční a téměř nikomu nejde o člověka jako takového, ale především o svůj prospěch. Ale vždyť jsme k tomu přispěli svým podílem všichni! Kupujeme vše, co nám je nabídnuto a nepřemýšlíme, odkud se ta kvantita bere. Málokdo si již dnes dovede představit domácnost bez televize, či dětský pokoj bez počítače a mobilního telefonu. 

Máme možnost všechno změnit

V minulosti mne velmi často provázela otázka, kam může tento vývoj společnosti dojít. Uvědomujeme si, že většinu věcí, které využíváme a po kterých zbytečně toužíme, vlastně nepotřebujeme? Všímáme si nástrah v podobě reklamních a marketingových tahů? Dovedeme si představit, že když kupujeme například krabici mléka od té krásné kravičky, jež je vyfocená na obalu, tak telátko, kterému mléko odepřeli, je možná krutě zabíjeno, abychom měli velikonoční oběd? A kravička prožívá ve skutečnosti nesnesitelné utrpení, že jí vzali dítě? 

V momentu nákupu si však řekneme, že pro jednou se nic neděje, a je jedno, zda se jedná o nákup auta, mobilního telefonu nebo krabice mléka. Všechny tři druhy zboží mají totiž za následek likvidaci našeho životního prostředí, což nás v momentě koupě vůbec netlačí. Ačkoliv si to nepřipouštíme, tak vytváříme obrovský dluh, který nás v budoucnosti smete jako lavina.  Planeta Země je živá bytost, bez ohledu, zda s tím souhlasíme nebo ne. A tudíž má nárok vyhradit si svá práva podle sebe a nikoliv podle člověka. Na to nezapomínejme!

Pokud se bojíme budoucnosti a nostalgicky vzpomínáme na minulost, vytváříme tím nesoulad mezi dvěma časovými úseky v přítomnosti. Jak asi může naše realita vypadat? Přesně podle tvořeného nesouladu!

Ve školách nás učili logice, papouškování naučených frází a přebírání „zaručeně pravdivých“ názorů, ale vynechali tvůrčí myšlenkový proces. Proto není divu, že se většina populace trápí ve svém každodenním lopotění a nevidí světlo na konci pomyslného tunelu. Pozitivní věc je, že co bylo v našich životech před vteřinou a dříve, spadá do položky „minulost“. Můžeme tedy začít kdykoliv s tvorbou čehokoliv nového, co se nám zamane. Už to chápete?

Dejme našemu životu řád

Všechno, co děláme právě teď, tedy jak mluvíme, myslíme, cítíme nebo si vizualizujeme, se počítá jako stavební prvek našeho života. Ostatní jsou pouze inspirační segmenty, které můžeme, ale též nemusíme akceptovat. To znamená, že není třeba jakýchkoliv výčitek z minulosti či obav z budoucnosti. Důležitý je přítomný okamžik!

Co se týče momentálního nastavení naší mysli, tak je důležité přijmout fakt, že vše, co si pustíme do hlavy v přítomnosti, tvoří naši realitu a budoucí život. Lidé sledující katastrofy, politické šarády, války a jiná zvěrstva, se nemohou divit, že se jich dříve, či později reálně dotknou. Jistě mi někteří namítnete, že nelze přehlížet debilitu politiků, snování válečných tažení Severoatlantické aliance či uprchlickou krizi. Má odpověď zní stroze: Když to tak chcete...

Na svoji pozemskou pouť jsme přišli každý sám za sebe. Je pouze na nás, čemu budeme věnovat své myšlenky. Já se osobně rozhodl, že budu v životě dělat pouze to, co mne baví a dává mi nějaký smysl. Proč? …a proč ne?

Téměř denně v rámci konzultací totiž vidím, jak většina z nás věnuje pozornost negativům dějícím se v jejich životě. Našim společným cílem je nastavit myšlenky tak, aby tvořily v náš prospěch a nikoliv proti nám. Už chápete, proč svoji mysl obracím na vše, co je pro mne nějakým způsobem přínosné?  Všemu jsem dal řád a své sny, cíle, touhy, přání či záměry si dokonce zapisuji.

Je to pouze ve vašich silách

Jestliže jste žili do dnešního dne v iluzi vlastního utrpení, rozhodněte se vyzkoušet iluzi vlastní radosti. Věnujte svoji pozornost jen tomu, co vám dělá radost a působí na vás příjemně. Jde jen o změnu návyku a to hravě zvládnete! Během seminářů předávám ucelený návod k posunu ve vlastním životě. Jde o to, aby si každý účastník uvědomil svoji skutečnou vnitřní sílu, jež má k dispozici.

Odměnou vám bude poznání, že život je nádherný v kterémkoliv období, aniž byste utíkali do minulosti. Zjistíte, že práce na svém vývoji je vlastně život sám a my volíme pouze výběr cesty, což je příjemné, neboť vám nikdo nemůže nařídit, že půjdete po ostrém kamení, když vy zrovna chcete kráčet po nádherném, měkkém a voňavém trávníku.

.

2 komentáře k “Žijeme v iluzi vlastního utrpení

  1. Naprosto – takto to vnímám. Tato cesta je fokus, která má záběr a jde na konec tunelu a dál. Krásně popsáno. Díky, Jiří!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *