Kdybychom tak věděli…

Hledáme v složitostech

Chceme žít v klidu, hojnosti, blahobytu, lásce a dalších superlativech tohoto světa. Jako civilizace jsme dosáhli vysokého stupně vývoje. Naše technologie jsou dál, než si lidstvo kdy dovedlo představit. Na všechno máme systémy. Lidé již nemusí hladovět, stonat, či jinak trpět. Dostali jsme se na unikátní mezník, kdy staré osvědčené metody selhávají, jsou nahrazovány novými, účinnějšími a tedy lepšími. Vzdálenosti jsou dnes překonávány rychlostí zvuku a někdy i rychleji. Dokážeme měnit některé součásti našich těl a podrobili jsem si téměř celou planetu. Naše zbraně nás dokáží ochránit před jakýmkoliv agresorem.  Není třeba se čehokoliv obávat, protože naše státy jsou perfektně organizovány.

Máme opravdu vše?

Často si kladu otázku: „Co nám vlastně chybí?“ V úvodním odstavci jste si mohli přečíst, že lidstvo dosáhlo všeho, co si jen zamanulo a navíc svůj vývoj neustále urychluje. Proč tedy obyčejným lidem stále něco chybí? Vždyť neumíráme hlady a dokonce žijeme ve stabilní oblasti, kde se neválčí, ani zemí necloumají občanské nepokoje, či přírodní katastrofy. Přesto je většina lidí nespokojených. Není to rozmařilost? Neznačí to blížící se pád naší civilizace? Obvykle totiž k takovýmto náladám prý docházelo, když přicházel konec té, či oné civilizace. Na jednu stranu, máme dnes všechno, co si jen zamaneme. Z druhé strany se však ptám: Máme opravdu vše?

Civilizační rozvoj nás odvedl od původního záměru našeho bytí na Zemi. Možná by se hodila otázka: A jaký byl původní záměr? Ačkoliv mám odpověď z vašeho pohledu možná alibistickou, tak si dovolím ji vyslovit. Jaký byl původní záměr našeho bytí zde na planetě nevím, ale troufnu si říct zcela jistě, že vývoj našeho myšlení je v současnosti ve slepé uličce a čeká na vysvobození. Člověk, jako samostatné vědomí disponující tělem, dokáže fantastické věci. Jednou z nich je tvorba vlastní reality. Umí například zhmotňovat své myšlenky, čímž si může vytvořit scénář svého života přesně podle vlastních představ.

Tím se stává samostatnou a vysoce kreativní bytostí. A jestliže je samostatný, tak demonstruje princip svobodné vůle v hmotné realitě, což je, s největší pravděpodobností, původní záměr našeho bytí na Zemi. A protože si každý, podle principu svobodné vůle, můžeme vyzkoušet žít kde chceme a jak chceme, tak si každá bytost volí vlastní scénář. Proto i současná manipulace našeho vědomí, kterou mnozí nazývají jako nadvládu určité skupiny (nejčastěji Iluminátů), je otázkou našeho rozhodnutí, zda v ní chceme setrvat i nadále, či nikoliv. Většina probouzejících se lidí poukazuje na systém, který nás ovládá, ale ve skutečnosti jde o odklonění úhlu pohledu od sebe sama.

Stačí se rozhodnout

Jestliže se rozhodneme něco ve svém životě změnit a uvědomíme si svoji originalitu, tak nám již nestojí nic v cestě. Je však třeba pochopit, že každá naše myšlenka tvoří okolní svět. Proto je v první řadě důležité, čemu chceme věnovat svoji pozornost. Sledujeme-li katastrofické pořady, válečné filmy, či kriminální příběhy, tak to velmi intenzívně zasahuje naše podvědomí. Bohužel, to nerozlišuje, zda jde o film nebo skutečnost, ale jednoduše tvoří. Nemusí to znamenat, že shlédneme-li film z války, tak okamžitě vypukne válka, ale může dojít k obrovskému vnitřnímu nesouladu vědomí, rozumu a srdce, což bývá příčinou např. depresí a psychických stavů, kdy se cítíme velmi špatně a nevíme proč. Problémem je, že i ve stavu těchto negativních emočních propadů neztrácíme schopnost tvořit.

A tak velmi často dochází k začarovanému kruhu, kdy se zájmem sledujeme výše popsané pořady v televizi, či jiných prostředcích manipulace mysli. Následně se projeví stavy vyvolané naším podvědomím. Vlivem těchto emočních výkyvů se upínáme většinou na nechtěné stránky života, vizualizujeme naše strachy a projektujeme si negativní budoucnost. Tím tvoříme přesně to, co nechceme a spirála se roztáčí.

Následuje dlouhodobý emoční propad, časté náladové kolotoče, stavy úzkosti, strachy, deprese a přesvědčení o bezvýchodnosti z této situace. Smutnou realitou bývá přechod k antidepresivům a jiným dočasným potlačovatelům negativních stavů. Nicméně léky, alkohol a jiné náladové stimulanty jsou krátkozrakou pomocí, protože ocitnutí v jejich osidlech může pro kohokoliv znamenat zabřednutí do nepříjemné závislosti, z které je velmi těžký únik. Je pravdou, že opustit závislosti na zmíněných „berličkách“ dá skutečnou dřinu a člověk, jemuž se to podaří musí stejně sám překonat své psychické „bolístky“, aby mohl postoupit dále ve svém vývoji.

Vybírejte si radost

Proto doporučuji věnovat se tématice, která ve vás probouzí skutečnou radost. Pozor, nepleťte si ji se sentimentalitou. Stát se to může jednoduše. Například sledujete filmy ze svého dětství, které ve vás vyvolávají emoce typu: „Nikdy se nevrátí, pohádka mládí“, či „Stejně mi bylo tehdy lépe než dnes“, ba dokonce „Dnešní svět stojí za prd, v tamté době nám bylo líp“. Co myslíte, že si v tuto chvíli tvoříte?  Jednoznačně realitu, již si plně zasloužíte a která ve vás možná začne probouzet vaše vnitřní zranění do doby, než si je vyléčíte.

Přemýšlejte, na jaké pořady a s jakou emocí se díváte. Uvědomte si, že svět je jedno velké zrcadlo, které nelze oblafnout. Nastavení vašeho nitra se projevuje v tom, co vidíte, slyšíte, zažíváte. Vyvolává to ve vás určité emoce, které buď celou vnější realitu ještě zhorší nebo naopak, ale skutečné rozhodnutí je vždy pouze na vás samotných. Proto si vybírejte jako potravu vše, co podporuje vaši radost. Ta se potom bude projektovat do vašeho skutečného života a nebudete mít pocit marnosti, nicoty a tmy na konci tunelu.

Jednoduchý návrat k své přirozenosti

Jestliže si začnete všímat drobností ve svém životě, které vám dělají radost, tak zjistíte, že toho moc k životu nepotřebujete. Potom doporučuji dělat každý den tzv. rozcvičku vděčnosti, která vám zaručí naladění na vlnu pokory. Tím se jednoduše vrátíte k své přirozenosti a není třeba žádných kouzel, či jiných metod k zlepšení života, protože ve skutečnosti žádná jiná účinná metoda neexistuje, tedy kromě vašeho vlastního setrvání v souladu srdce, vědomí a rozumu. Všechny tyto možnosti probírám na svých seminářích poměrně podrobně a též jsem je dal do své knihy „Jak se dožít smrti?“ spolu s návodem, podle kterého se naučíte pracovat s kvantovou vlnou sami bez asistence další osoby a ve svém soukromí.

Netvrdím, že jde o jediný možný způsob, jak si změnit život v této uspěchané a pro mnohé nehostinné době, ale jsem přesvědčen, že právě tento funguje dlouhodobě, protože jej zkouším již několik let sám na sobě a výsledky se dostavují v hojném počtu. Přeji vám, abyste měli výdrž a trpělivost, které jsou nezbytné k aplikaci tohoto postupu a dosažení kýženého cíle.

.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *