Strachy

Strachy

Všichni jsme se někdy báli.
Každý z nás byl vystrašený a mnohdy nás z toho pořádně bolel žaludek.
Mnoho lidí v současné době provází obavy všeho druhu.
Bojí se budoucnosti. Bojí se něčeho, co ještě neexistuje. Bojí se věcí, které možná ani nikdy nespatří světlo světa, ale bojí se.
Čeho?
Vždy, když kohokoliv z nás budou provázet strachy.
Položme si otázku, čeho se vlastně bojím?
Když si na ni odpovíme, položme si druhou, proč se toho bojím?
Zjistíme, že mi se bojíme toho samého, čím nás strašili rodiče, když jsme nechtěli večer spát, když jsme nechtěli správně jíst, když jsme chtěli projevit svoji lidskost.
Provázeli nás procesem výchovy a dokonce si to věda pojmenovala odborným termínem.
V odborných kruzích se tomu říká socializace. Socializací procházíme vlastně celý život, protože všude musíme přijímat pravidla nového chování. Když se narodíme, procházíme socializací, když jdeme do školky – socializace, škola = socializace, střední škola, vysoká škola, zaměstnání atd. …..potom nastoupíme do domova důchodců a co nás čeká? Opět socializace.
Co znamená vlastně socializace? Formování chování člověka.
Takže my se vlastně celý život formujeme, abychom na konci mohli říct: „Krásně jsem zformovaný do rakve.“
A kdy vlastně žijeme?
Kdy se můžeme projevit?
Kdy se můžeme realizovat, když se stále formujeme?
Když si uvědomíme, co vlastně formování znamená, budeme mít opět knedlík v krku.
Formování znamená přizpůsobení se nějakým konkrétním pravidlům určité skupiny.
A když ne? ….tak a teď to začíná být zajímavé.
Když nebudeš dodržovat pravidla společnosti, společnost tě potrestá podle zákona.
Když budeš dodržovat pravidla společnosti podle svých představ, tak tě společnost potrestá podle zákona.
Když budeš jezdit rychle, tak zaplatíš pokutu.
Když budeš zdržovat plynulost provozu, tak zaplatíš pokutu.
Když se nebudeš učit, tak tě společnost vyvrhne.
Když se budeš učit to, co společnost neuznává, tak tě společnost vyvrhne.
Když budeš moc jíst, umřeš na selhání srdce díky obezitě.
Když nebudeš jíst, umřeš na selhání srdce díky anorexii.
To je síla co? Takových absurdností spojených se socializací bych našel celou řadu, ale to není smyslem mého pojednání.
Zamysleli jsme se někdy nad procesem výchovy, začlenění, socializace? Vždyť my jsme vychováváni na základě strachu. Co je ještě horší, my přebíráme programy svých rodičů a učitelů a své děti vychováváme stejným způsobem.
Uvědomme si konečně, že bychom měli hromadně nastoupit proces asocializace. Proces, kde se začneme zbavovat návyků, které jsme léty získali a které z nás dělají stádo a nikoliv tvořivé elementy.
Denně se setkávám s mnoha lidmi, kteří mají velké životní komplikace. Tyto komplikace si vypěstovali díky strachu a mohou se jich zbavit opět tím, že svůj strach uvolní a hlavně pochopí, že jde jen o jakousi projekci.
Strach totiž není reálný. Strach je pouze negativní představa spojená s budoucností v rámci naší představivosti.
My jsme schopni, díky procesu socializace, si představit stovky problémů, které nás zítra čekají, ale málokdo si představí, kolik krás a úžasných zážitků nás zítra čeká. Soustřeďujeme se na své strachy a řešíme negativní scénář života, čímž nám uniká ten opravdový smysl, proč jsme tady. Uniká nám to krásné v životě jen proto, že že se bojíme.
Jeden můj spolužák na základní škole měl takové přirovnání: „Kdo se bojí, sere v síni.“
Pojďte, zbavme se strachů a začněme opravdu žít. Naplňme to kvantové pole láskou, radostí, nadšením a chutí do života, vždyť každý strach toto všechno popírá a ničí.
Strach je pouze negativní přání a kdo má zájem si tahat do svého života něco negativního? Radujme se a užívejme si tuto nádhernou realitu. Tvořme si scénář vlastního života a užívejme si každou minutu naší pouti na tomto světě.
Žijme přítomností, naučme se žít teď a tady a neřešme minulost, ta už neexistuje.
A budoucnost?
Ta ještě neexistuje.
Žijme!
Krásné prožití nového dne nám všem přeji.
S úctou Jirka LexaLužec nad Cidlinou24.2.2015
.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *