Odvaha

Při zamyšlení nad tímto slovem proběhnou člověku hlavou různé myšlenky.
Proč?
Co v nás budí respekt k slovu odvaha?
Je to něco výjimečného?
Jsme neustále masírováni systémem, že odvahy není nikdy dost, a že odvahu mají pouze ti nejlepší, nejsilnější, nejkrásnější, či nejchytřejší.
Tolik jsme přivykli naslouchat těmto nesmyslům a bludům, zastírající náš skutečný rozhled, že jim nakonec i věříme, a ani se nesnažíme zamyslet nad skutečnou podstatou onoho slova.
Přeložme si odvahu do jazyka našeho kmene. Je to pouhé svobodné vyjádření vlastních pocitů činem, který v daný okamžik považujeme za správný. Je zcela jedno, jestli zachráníme letadlo, vlak nebo autobus od teroristů, či se odvážíme říct prodavačce v obchodě plném zamračených lidí, že jí to dnes sluší. Rozdíl je snad jen v tom, že k prvním třem případům se dostanou dříve televizní hrdinové, než my a právě proto bychom měli odvahu více rozvíjet, pracovat s ní v každodenním životě, protože je naší součástí. Vychází z naší podstaty vyjádření všeho, co chceme realizovat.  Pak zjistíme, že je to pouze slovo, které je vkládáno jako klín mezi lidi „odvážné“ a „neodvážné“. Ale to je naprostý nesmysl. Každý je jinak nastaven a každý svým způsobem v sobě najde odvahu k čemukoliv, pokud to zrovna potřebuje k svému vývoji nebo zkrátka si má danou zkušeností projít.
Zkuste někdy jít k bezdomovci, okolo kterého prochází lidé s opovrhujícími pohledy, a dát mu s úsměvem peníze, ať si za ně něco koupí. Zkuste to a uvidíte, že i k takovému drobnému činu je zapotřebí odvahy. „Vždyť on si za to třeba může sám, on nechce pracovat, vyhovuje mu to. Proč mu dávat peníze, vždyť je prochlastá!“ I to nám je systematicky, vkládáno do hlav. Ale zkuste to někdy. Vždyť nám může být jedno, co s těmi penězi udělá, důležité je snad najít v sobě tu odvahu, a oproti všeobecnému smýšlení udělat něco, co považujeme za správné. Anebo něco, čím uděláme jen někomu radost.
Mnoho lidí našlo v sobě odvahu, opustili zaměstnání a začali podnikat. Dnes jsou úspěšní a okolí většinou o nich říká, že měli štěstí, že byla jiná doba než dnes nebo, že k tomu nedošli poctivě. Jiná doba byla, je a bude. Již včera byla jiná doba než dnes, ale i před hodinou byla jiná doba, než je nyní. Otázka štěstí je sporná, protože tím, že v sobě najdeme odvahu a nějakou energii rozpohybujeme, začínají se většinou dít divy. Pak to zvenčí klamně vypadá jako šťastná náhoda. A samozřejmě, že chceme-li zakrýt svůj odraz v zrcadle, je jednodušší prohlásit, že ten, či onen podnikatel získal to, či ono nepoctivě.
Odvaha zdobí v mnoha případech válečné hrdiny, kteří se postavili tváří v tvář mnohačetné přesile, z našeho pohledu bezvýchodné situaci, či přímo smrti. Někteří uspěli, z jiných jsme si udělali hrdiny im memoriam, ale podstata byla, je a vždy bude stejná. Ten či onen člověk, nacházející se na tom či onom místě v určitý čas, dělal jen to, co považoval v danou chvíli za potřebné pro sebe nebo okolí.
Odvážný člověk je každý, jen s tím rozdílem, že každý svoji odvahu projeví jindy, za jiných podmínek a jinak. Jsme mnohdy odvážní jen tím, že si vydržíme realizovat své sny, cíle, touhy a přání, ačkoliv mínění našeho okolí je zcela rozdílné a tak se většinou rodí úspěšný člověk.
Přeji Vám další z krásných dnů a ať ten dnešní vstup do zasluněného je z Vaší strany plný odvahy. Plný odvahy třeba jen tím, že pochválíte prodavačce její účes nebo se alespoň usmějete na spolucestujícího v hromadné dopravě.
Přeji krásný den.
S úctou Jirka Lexa
17.3.2015 Lužec nad Cidlinou

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *